Mé první sólo cestování. Na Filipíny!

Budapešť se stává mým pravidelným místem, ze kterého mizím v únoru do tepla. 9. února 2014 do Izraele, 9. února na Srí Lanku a 9. února na Filipíny. Ty data si fakt nevybírám! Letos to ale bude trochu jiné.

Asi poslední dva roky jsem myslel na to, jaké by to bylo, kdybych jel někam do neznáma úplně sám. V létě jsem se sice na dva měsíce vypravil do Gruzie, ale jelikož jsme tam byli na EVS v deseti lidech, tak to nepočítám.

V květnu loňského roku se objevila akce na letenky z Dubaje do Manily s Cebu Pacific za nějakých 1500 Kč a tak jsem s koupí moc neváhal. Letenky si se mnou koupily ještě tři kamarádky, ale nakonec byly příliš líné na udělání web check-inu a tak jsem se k tomuto prvnímu solo tripu dostal trochu nechtěně.

V Budapešti mě čekala jedna noc přes Couchsurfing. Narazil jsem tam na holku z Gruzie a i když má uvedeno, že přijímá jen možná, tak jsem to musel zkusit. A vyšlo to! Gruzínská pohostinnost tedy překračuje i hranice. Ada žije v Budapešti šest let, nejdříve tam studovala a teď pracuje. U ní na bytě nás navštívili její přátelé, povečeřeli jsme a rozhodně jsem se dobře bavil. Také se nám podařilo diagnostikovat Gruzínský syndrom, což znamená, že se chcete co nejdříve opět podívat do Gruzie. Já a její rumunská kamarádka jsme snad dostačující vzorek.

Do Dubaje jsem přiletěl na Dubai World Central letiště. Nějaký šejk si řekl, že potřebuje nové letiště, které se stane největší na světě. Zatím to vypadá tak, že je uprostřed ničeho, 60 km od Dubaje, létají tam low cost aerolinky, metro tam nejezdí a nejspíš ani nebude. Tolik k největšímu letišti na světě. Teď se nacházím v bludišti jménem Dubai Mall, který je v místě mého ubytování. Opět zde surfuji na gauči a přímo z postele mám skvělý výhled přímo na Burj Khalifa. A před půlnocí letím konečně do Manily. Teda doufám, Cebu Pacific si na časy odletů moc nepotrpí.

Tohle bude hodně low cost trip. Letím jen s batohem do 7 kg, všech 7 letenek s hladolety mě vyšlo celkem na nějakých 8500 Kč a za ubytování se mi utrácet nechce, následujících několik dnů to s Couchsurfingem vychází dobře. Poprvé se tak dostanu maximálně mimo svou komfortní zónu. Ale hrozně se těším na lidi, které na cestě potkám. A budu připravený na několik měsíců backpackingu po jihovýchodní Asii, kam se chystám po škole. A že bych teď měl raději psát diplomku? Však ony ty zdroje nikam neutečou.

Jaké byly mé první dny na Filipínách? Čtěte První momenty na Filipínách.